Letní tábory
Letní tábory jsou završením celoroční činnosti našého oddílu. Je to místo, kde se všichni vedoucí řádně fyzicky unaví, ale psychicky odpočinou.
První tábory pod hlavičkou SIHASAPA pokračovaly v místě, kde nejstarší z nás jezdili jako dětí ještě v pionýrské předrevoluční době. Tehdy to bylo ještě v podsadových stanech, ale pár let nato už jsme stavěli první teepee. Tím místem byl Valšov v okrese Bruntál. Místo to bylo krásné, louka z jedné strany lemovaná řekou Moravici (tehdy ještě bez regulace a bez přehrady Slezské Harty), z druhé strany kopec s cestou na konec světa (tak jsme říkali místu, kde zničehonic končila asfaltová silnice v kopci). Z kopce tolik "oblibeného" pro ranní rozvičky, ale začaly bagry těžící kámen pomalu ukrajovat, až do dnešních dnů zcela zmizel. Právě těžba v lomu, nám postupně zrušila toto tábořiště.
1993 - Valšov -
1994 - Valšov -
Od roku 1994 jsme byli majiteli 3 chatek na Peřejích na Ostravici, takže další táborové aktivity probíhaly právě zde. Místo opět u vody, ale snadno přistupné, takže stále spousta čumilů.
1995 Ostravice - Profesor Ekodik
1996 Ostravice - Honba za diamantem
V roce 1997 jsme byli nuceni definitivně najít nové tábořiště, navíc nám ukradli všechny táborové tyče na teepee. Tehdy pomohla Mája s jejich rodinným pozemkem v Ludmírově v okrese Prostějov. Byli jsme šťastní, že máme kam jet, i když doprava veškerého táborového vybavení stařičkou Aviou byl opravdu opruz, stejně jako opracování nových týči pro teepee. To pravé peklo mělo teprve přijít. Než se stihl tábor po pár dnech pořádně rozběhnout, začalo pršet. Stejně jako kdykoliv jindy. Večer jsme šli spát, ráno jsme se budili po kolena ve vodě. Tak nevinně začli povodně 1997. Druhý den přišlo stěhování do sálu u restaurace, další den do ubytovny kousek dál. A když to další ráno bylo jezero i kolem ní, museli jsme tábor zrušit.
1997 Ludmírov -
Nezbylo nám než hledat nové místo. Tehdy pomohl Kudla (bývalý souputník z Valšova), který nabídl, že má místo v Raduni na velké louce a že by tam na konci mohl stát i náš tábor. Po první prohlídce nám to místo učarovalo. A tak tam jezdíme dodnes
1998 Raduň - Sedm synu Manitoua
1999 Raduň - Zlatokopové
2000 Raduň - Mayové
2001 Raduň - Quetzalcoatl – Mayové II.